Díky našemu nejčtenějšímu článku už víte, jaký je rozdíl mezi psychologem, psychoterapeutem, terapeutem a koučem. Jak se ale konkrétně z člověka stane psychoterapeut? Odpověď záleží na tom, jak si definujeme samotný pojem psychoterapie.
Psychoterapie mimo zdravotnictví
Jednou z možností, jak se na definici psychoterapie podívat, je skrze tzv. Štrasburskou deklaraci o psychoterapii. Ta psychoterapii definuje jako nezávislou vědeckou disciplínu. Zde je definována jako způsob práce s klientem, který má svá specifika, ale není vázán na zdravotnický sektor. Dle tohoto pohledu je pak možno psychoterapii vykonávat i v jiných oblastech, jakými jsou například školství či sociální práce.
Potíží je, že v České republice toto pojetí není v legislativě reflektováno. Kvůli tomu se tak psychoterapie mimo zdravotnictví nachází se v šedé zóně. To otevírá dveře šarlatánům a různým pseudo-odborníkům bez patřičné kvalifikace. Současný stav se však snaží změnit Pracovní skupina k zajištění dostupnosti psychoterapie, psychoterapeutických a psychosociálních intervencí, jejímž cílem je zakotvení psychoterapie jako vázané živnosti v živnostenském zákoně. O tom, jak by takovýto zákon měl vypadat, však ještě není jasno.
Tento pohled je reprezentován Českou asociací pro psychoterapii (ČAP), která je jednou ze dvou institucí akreditující dlouhodobé psychoterapeutické vzdělávání. ČAP se snaží aktivně zapojovat do znění výše zmiňovaného zákona, např. zde si můžete přečíst její vyjádření k první podobě navrhovaného zákona. Dále se zaměříme na to, koho ČAP považuje za psychoterapeuta a předesíláme, že tato cesta je oproti té zdravotnické, na kterou se podíváme v druhé části článku, trochu méně trnitá.
Kdo je psychoterapeut mimo zdravotnictví?
Dle ČAP je psychoterapeutem člověk, který absolvoval pětileté magisterské vzdělání humanitního směru. Není zde tedy podmínkou studium psychologie, ale dveře jsou otevřeny i např. absolventům adiktologie, andragogiky či speciální pedagogiky (seznam oborů zde). Kromě vysokoškolského vzdělání je pak potřeba absolvovat komplexní psychoterapeutický výcvik, který je uznán touto asociací. Seznam aktuálně certifikovaných výcviků, který je u ČAP širší než v případě IPVZ (viz níže), je k nalezení zde.
Naplnění kritérií ČAP je v současnosti mimo zdravotnický sektor považované za standard pro definici toho, kdo je za psychoterapeuta považován. Jinými slovy – psychoterapeutem jste, pokud splňujete podmínky pro vstup do ČAP. Jako psychoterapeut tedy musíte vystudovat humanitní VŠ a udělat si psychoterapeutický výcvik.
Tím to však nekončí a pro udržení svého členství v ČAP je potřeba se kontinuálně vzdělávat v rozsahu minimálně 150 hodin v průběhu každých 3 let a pravidelných nejméně 15 supervizí (rozbor své terapeutické práce se zkušenějším kolegou). V realitě je ale samozřejmě vhodné, aby vzdělávání i supervizí bylo více než jen toto nutné minimum. Cesta psychoterapeuta je totiž celoživotní a rozhodně nekončí absolvovaným psychoterapeutickým výcvikem – tím pouze začíná. O tom, jak takový psychoterapeutický výcvik vypadá, se můžete dočíst zde.
Psychoterapie ve zdravotnictví
Druhým pohledem, jak se na psychoterapii podívat, je skrze její definici jako léčebného působení psychologickými prostředky (Vymětal, 2004). Jak naznačuje slovo léčba, tak z povahy této definice patří psychoterapie do rukou odborníkům, kteří jsou zdravotnickými pracovníky – tj. např. psychiatrům či klinickým psychologům. V České republice tento pohled reprezentuje Česká psychoterapeutická společnost (ČPtS), která až do loňského roku zaštiťovala schvalování vzdělávacích výcvikových programů pro zdravotnictví. Od roku 2023 tento úděl převzal Institut postgraduálního vzdělání ve zdravotnictví (IPVZ), kde o schválení psychoterapeutických výcviků rozhoduje komise, v níž jsou členy nejen zástupci ČPtS, ale i jiných institucí. Pro účel článku tyto detaily nejsou podstatné, ale zájemce se je může dočíst zde.
Důležité však je, že dle tohoto pohledu je psychoterapii oprávněn vykonávat zdravotnický pracovník, který absolvoval komplexní výcvikový program schválený pro zdravotnictví a zároveň má za sebou ještě specializaci v systematické psychoterapii. Pojmů začíná přibývat, pojďme si do toho vnést tedy trochu světla.
Kdo je zdravotnický pracovník?
Vzhledem k tomu, že v tomto pohledu je psychoterapie léčebným působením, tak je i ukotvena jako zdravotní výkon, který můžou její poskytovatele vykazovat na pojišťovnu. Hlavním výkonem je pak ten s kódem 35520, který smí vykazovat psychiatr, klinický psycholog nebo lékař s psychoterapeutickou kvalifikací. Toto jsou tedy zdravotničtí pracovníci, kteří aktuálně smí vykazovat psychoterapii na pojišťovnu. Než se tedy budete moci stát psychoterapeutem, budete se muset nejprve stát jedním z těchto tří zdravotnických pracovníků.
Jak se z psychologa stane klinický psycholog?
Po absolvování pětiletého magisterského studia jednooborové psychologie budete muset ještě absolvovat 5letou předatestační přípravu v klinické psychologii. Během této doby pracujete na plný úvazek ve zdravotnickém pracovišti, které je akreditováno pro poskytování vzdělávání v oboru klinické psychologie (např. psychiatrická nemocnice). Zároveň máte seznam činností a povinností, které během doby přípravy musíte vykonat. Pokud si zvolíte nepracovat na plný úvazek, tak se vám doba předatestační přípravy úměrně protáhne. Tak či tak však po splnění všech požadavků můžete přistoupit k atestační zkoušce, po jejímž absolvování se stanete klinickým psychologem.
Jak se z klinického psychologa stane psychoterapeut?
Po absolvování atestace z klinické psychologie však stále nejste psychoterapeut. Tím se stanete až po absolvování tzv. druhé atestace ze systematické psychoterapie, která je dvouletá. Můžete ji však začít již po 3 letech probíhající přípravy v klinické psychologii, a i zde vás čeká seznam činností a povinností, které budete muset vykonat. Kromě toho však musíte absolvovat komplexní psychoterapeutický výcvik schválený IPVZ (seznam ke stažení zde), který trvá většinou 5 let. Po absolvování výcviku a splnění všech požadavků vycházejících z atestace, můžete přistoupit k atestační zkoušce. Jakmile tuto zkoušku splníte, stanete se psychoterapeutem.
Pro úplnost uvádíme, že je aktuálně v jednání tzv. třístupňový model psychoterapeutické péče, který kromě systematické psychoterapie přidá zdravotní výkony psychoterapeutická konzultace a psychosociální intervence, které budou moci poskytovat i jiní zdravotničtí pracovníci (např. zdravotní sestry) s ukončeným psychoterapeutickým výcvikem a který by mohl případně platit od začátku roku 2024. Opět si případní zájemci o detaily mohou přečíst kompletní informace ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví zde.
Co si z toho odnést?
Psychoterapie je perspektivní řemeslo. Dle analýzy budoucnosti povolání jsou profese terapeuta, psychologa či klinických psychologů jedny z nejméně ohrožených budoucí automatizací (Frey & Osborne, 2017). Byť v současnosti někteří lidé využívají umělou inteligenci pro odpovědi na otázky, které se mohou týkat duševního zdraví, psychologové ani psychoterapeuti jako profese jen tak nezmizí. A to už jen i z toho důvodu, že jedním z ústředních účinných faktorů v terapii je terapeutický vztah (Norcross & Lambert, 2019). ChatGPT s klientem plnohodnotný terapeutický vztah jen tak brzy nevytvoří. Dokonce bych si troufl tvrdit, že se tak nestane pravděpodobně nikdy. Je však možné, že v psychoterapii budoucnosti se bude umělá inteligence nějakým způsobem využívat pro zlepšení psychoterapeutického procesu, nikoliv však pro jeho plnohodnotnou náhradu.
Pokud vy sami chcete být součástí budoucnosti psychoterapie v České republice, tak vám tento článek, doufáme, dodal základní přehled o tom, co je potřeba pro dosažení tohoto cíle. Prakticky vám do psychoterapeutického výcviku nepomůžeme, nicméně si můžete vybrat některý z našich přípravných kurzů, které vám pomohou udělat první krok na cestě k tomu stát se budoucím psychoterapeutem – dostat se na psychologii. Případně můžete využít některého z kurzů pro veřejnost, pokud máte již jiné vysokoškolské vzdělání a chtěli byste si k psychoterapeutickému výcviku doplnit trochu psychologického vzdělání. Ať už jsou vaše záměry jakékoliv, držíme palce!
Poznámka: Informace v článku jsou aktuální k červnu 2023. Pokud článek čtete s časovým odstupem, je možné, že už např. vznikl zákon o psychoterapii.
Autor: Dan Bialožyt
Pub.: 28.6.2023
Zdroje:
- Frey, C. B., & Osborne, M. A. (2017). The future of employment: how susceptible are jobs to computerisation? Technological Forecasting and Social Change, 114, 254-280. https://doi.org/10.1016/j.techfore.2016.08.019
- Norcross, J. C., & Lambert, M. J. (2019). Evidence-based psychotherapy relationships: the third task force. In J. C. Norcross & M. J. Lambert (Eds.), Psychotherapy relationships that work: evidence-based therapist contributions (s. 1-23). Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/med-psych/9780190843953.003.0001
- Vymětal, J. (Ed.). (2004). Obecná psychoterapie. Grada Publishing.